V pondělí 9. listopadu v 10 hodin mi začíná čtyřletá veřejná služba. Budu zastupitelem Prahy 6 za Starosty a nezávislé. Úvodní zastupitelstvo má být prý „krátké“, tedy jen do tří nebo čtyř odpoledne. Uvidíme, co v komunální politice znamená slovo krátké.
Nejdřív slib. A košile
Na slib se opravdu těším. Napjatě čekám jen na jedno: stihnou mi v krejčovství Janek ušít košili na míru, kterou jsem si pro tuhle příležitost objednal? Kdyby ne, mám v záloze starostovskou růžovou košili a kravatu v „naší“ starostovské magentě. Barevně sladěný dorazím tak či tak. :-)
Pak volby. Tentokrát ty menší
Po slibu budeme volit starostu, radní a členy výborů. S většinou 32 hlasů bychom měli uspět. Oddechnu si ale, až bude hlasování za námi.
„Hlavně ať nejste ODS v růžovém“
Tuhle větu jsem po volbách slyšel snad nejčastěji. Beru ji vážně, stejně jako celý náš klub. Kdykoli budu mít pocit, že k tomu nakračujeme, ozvu se.
S ODS teď budeme radnici vést společně a budeme spolu jednat slušně, jak se na partnery sluší. Jsme ale jiní a chceme to dělat jinak. Tentokrát jste nám svěřili hlavní díl odpovědnosti. Za čtyři roky byste měli mít možnost říct: vyplatilo se to a změna je vidět.
Parník se na pětníku neotočí
Realita je taková: ODS bude mít v radě čtyři zástupce a od roku 1994 se na vedení radnice podílela zhruba 28 let, většinu té doby se svým starostou. Jedinou pauzou byly roky 2014–2018, kdy byla v opozici. Úřad s téměř 400 lidmi je za tu dobu sehraný a zvyklý na zaběhnuté postupy. To není výčitka, po třech dekádách to tak prostě chodí.
Změnit kurz takového zaoceánského parníku bude chtít čas a trpělivost. U kormidla navíc nestojíme sami, ale s partnery zprava i zleva. Každý by ho rád natočil trochu jinam a naše práce je dohodnout se na směru.
Na tu plavbu se moc těším. Držte mi palce. A kdybyste měli pocit, že se odchylujeme z kurzu, napište mi.